Odrůdy vín

 

Na této stránce Vám představíme odrůdy vín pěstovaných na Jižní Moravě a jejich zajímavosti.
 

 

 

Aurelius

 

Víno sytě žlutozelené barvy a medové chuti, v jehož vůni najdeme tóny jarního medu, ananasu či přezrálého kiwi.
Aurelius (zkratka Au) je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, která byla vyšlechtěna v České republice, kříženec odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský.
Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Aurelius je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích. Úponky umožňují této rostlině pnout se po tvrdých předmětech. Růst je středně bujný až bujný. Včelka je zelená s načervenalým okrajem, vrcholek letorostu je světle zelený s nádechem do bronzova, hladký, okraje mladých lístků jsou načervenalé.

Aurelius

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Chardonnay

 

Svěží, ovocné a silné víno světle žluté barvy s vůní připomínající nezralá jablka nebo ananas, meloun, banán, příp. citrusové plody.
Chardonnay (zkratka Ch, výslovnost [šardoné]) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, spontánní kříženec odrůd Pinot a Gouais Blanc.
Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název „Gouais“ je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména „gou“, což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinou odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy.

chardonnay

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Muškát moravský

 

Víno světle žluté barvy s výraznou muškátovou vůní, někdy s tóny černého rybízu, chuť lehčí, s nižším obsahem kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat příjemnou lehkost spojenou s ovocnými tóny.
Muškát moravský (zkratka MM, v ČR používané synonymum MOPr = zkratka ze jmen rodičovských odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, která byla vyšlechtěna ještě v bývalém Československu, na Moravě. Je to kříženec odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Vína MM jsou vhodná do cuvée i k výrobě sektů.

Muskat-moravsky-hrozen-list

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Müller-Thurgau

 

Typické odrůdové víno by mělo mít světlou barvu se zelenožlutým odstínem, muškátovou vůni s ovocnými odstíny a svěží chuť s nižší aciditou. Ve vůni a chuti můžeme hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit.
Müller Thurgau (zkratka MT) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, kterou vyšlechtil Prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku.
Švýcarské synonymum odrůdy je Riesling-Silvaner, dlouho se totiž předpokládalo, že jde o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené, tedy Silvaner. Například i v Německu a ve Slovinsku používané synonymum Rivaner se opírá o tuto domněnku. Později se dokázalo genovou analýzou, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská (Madeleine Royale). Odrůda MT se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří. Jednoznačně se tak jedná o nejúspěšnější novokřížení.

Muller-Thurgau-hrozen-list

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Neuburské

 

Víno světlé zlatožluté barvy, květnaté a minerální aroma později přecházející do vůní ovoce a smetany.
Neuburské (zkratka Ng) je středně pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Odrůda pochází z Rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger. O jeho vzniku praví legenda, že réví této odrůdy bylo v šedesátých letech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh v oblasti Wachau. Réví nalezli místní rybáři a vinaři Christoph Ferstl a Franz Marchendl a vysadili jej v obci Arnsdorf do svých vinic. V roce 1872 vyrobili z první sklizně překvapivě dobré víno. Podle současných poznatků genové analýzy se jedná o nahodilého křížence odrůd Veltlínské červené a Sylvánské zelené.

Neuburske

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Pálava

 

Víno zlatožluté barvy, ve vůni jsou aromatické látky Tramínu, tedy růží, doplněné o vanilkové tóny, chuť je plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu. Ve vůni a chuti můžeme hledat koření, muškát, vanilku, mandarinky
Pálava (zkratka Pa) je pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), která vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau a byla vyšlechtěna v roce 1953 ve Velkých Pavlovicích. Název odrůdy je odvozen od názvu Chráněné krajinné oblasti Pálava.

PALAVA

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Rulandské bílé

 

Víno světle žluté až zlatavě zelenožluté barvy, jemné květinové neutrální vůně, u vyzrálého vína chlebnaté. Chuť je plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní. Ve vůni a chuti můžeme hledat hrušky, broskev, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku, jemnou kouřovou příchuť, citrusové plody a lipový květ.
Rulandské bílé (zkr. RB, mezinárodně používaný název Pinot blanc) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející pravděpodobně z oblasti Burgundska. Je to spontánní pupenová mutace odrůdy Rulandské modré.
Označení tří členů skupiny odrůd Pinot názvem „Rulandské“ je paradoxní. Název „Rulandské“ původně vycházel z německého názvu odrůdy Rulandské šedé tedy „Ruländer“. O její rozšíření se  totiž v Německu zasloužil Johann Seger Ruland ze Speyeru. Ale neexistuje žádný důvod k pojmenování dalších dvou burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název Rulandské pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal světovou raritou. V České republice je povoleno uvádět na etiketě vín odrůdy Rulandské bílé i název Pinot blanc.
Mezinárodní název skupiny „Pinot“ vychází z francouzského slova „pin“, v překladu „pinie, borovice“. Hrozen odrůd této skupiny je totiž poměrně malý a velmi kompaktní, svým vzhledem opravdu může připomínat šišku borovice pinie.

rulanda bíla

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Rulandské šedé

 

Víno, které je charakteristicky zlatožluté (někdy s růžovým tónem), neutrální vůně s ovocnými tóny, chuť je plná, hebká, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu. Ve vůni a chuti můžeme hledat pomeranč, grapefruit, meruňky, oříšky a med, kouřové a máselné tóny, koření, chlebnatost, jablka, hrušky, mango, květiny, ale i kakao, vanilku či včelí vosk.
Rulandské šedé (zkratka RŠ, mezinárodně používaný název Pinot gris) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející pravděpodobně z oblasti Burgundska, spontánní pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot noir).
V Německu svého času rozšiřoval odrůdu Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci. Odrůda od té doby nese jeho jméno nejen v Německu, ale i v Česku. Označení Rulandské šedé v češtině není příliš vhodné, protože se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Původní český název je Roučí šedé. V České republice je povoleno uvádět na etiketě i název Pinot Gris.

Rulandské šedé

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Cabernet Moravia

 

Víno tmavě granátové barvy, s typickou kabernetovou vůní černého rybízu, které doplňují tóny třešní, višní, tabáku či marmelády. Víno má dobře strukturované třísloviny, které dávají při zrání v láhvi příjemný komplex typický pro červená vína severnějších oblastí.
Cabernet Moravia (zkratka CM) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna v České republice. Je to kříženec odrůd Zweigeltrebe a Cabernet Franc.
Cabernet Franc je původní moštová „kabernetová“ odrůda z regionu Bordeaux, která je úzce příbuzná s volně rostoucí révou lesní Vitis vinifera ssp. sylvestris a vznikla patrně její selekcí. Podílela se na vzniku takových odrůd, jako například Cabernet Sauvignon, Merlot či Carménère.
Cabernet Moravia je první odrůda kabernetového typu vyšlechtěná v České republice (v Moravské Nové Vsi). První sklizeň hroznů byla v roce 1979 a ve vinařské oblasti Morava se poměrně rychle rozšířila.

Cabernet-moravia

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Cabernet Sauvignon

 

Víno s tmavě granátovou barvou, někdy s modravým zábleskem. Typickou vůni černého rybízu doprovázejí v závislosti na zralosti hroznů i vína vůně třešní, ostružin, tabáku, cedrového dřeva či marmelády. Víno je mohutné, s dlouho trvajícím dojmem a při vyvinuté láhvové zralosti je hebce sametové. U mladých vín bývají agresivní třísloviny.
Cabernet Sauvignon (zkratka CS) je tradiční, velmi oblíbená, pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Tato odrůda se řadí mezi čtyři celosvětově nejoblíbenější červená vína spolu s odrůdami Syrah, Pinot Noir a Merlot.
Je to tradiční francouzská odrůda, pocházející patrně z regionu Bordeaux, o které se dlouho soudilo, že mohla být ve Francii pěstována již v době Římské kolonizace, popřípadě vznikla křížením s některou „antickou“ odrůdou. Existovala ale také teorie, že se odrůda rozšířila do Francie ze španělského regionu Rioja.
Odrůda Cabernet Sauvignon je v regionu Bordeaux v hojnější míře pěstována teprve od konce 18. století. Roku 1997 byla zveřejněna studie, ve které se prostřednictvím analýzy DNA stanovilo, že je křížencem odrůd Cabernet Franc a Sauvignon blanc.
Název Cabernet Sauvignon je používán až od 19. století. Slovo „cabernet“ je patrně odvozeno od latinského slova „caput“, zde ve smyslu „odrůda révy, dávající černá vína“. Poprvé bylo v literatuře zmíněno až roku 1866. Slovo „sauvignon“ odkazuje na to, že byla považována za selekci divoké révy („sauvage“ znamená ve francouzštině „divoký“). Název Cabernet Sauvignon je v podstatě nezamýšleným spojením dnešních názvů rodičovských odrůd, Cabernet Franc a Sauvignon blanc.

cabernet-saugvignon

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Dornfelder

 

Víno tmavě granátové barvy a jemného aroma. Ve vůni má svěží ovocné tóny jako například lesní plody, brusinky či ořechy.
Dornfelder (zkratka Dr) je středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1955 v Německu ve Weinsbergu křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe.
V Německu je pěstována převážně v oblastech Rheinhessen a Pfalz. Na menších plochách ji najdeme ve Švýcarsku, ale také v okrajových vinařských oblastech Evropy, například v Anglii, Nizozemsku, Lucembursku, v Belgii atd. V ČR se pěstuje na Moravě.
Název nese odrůda po zakladateli první vinařské školy v Německu, Immanuelu Dornfeldovi (1796-1869).

Dornfelder-hrozen

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Frankovka

 

Víno tmavě rubínové barvy s fialovými záblesky, v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové. Chuť je tvrdší, s čerstvou kyselinou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná, ve vyzrálých vínech hebká a sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, švestky a černé třešně, jádra peckovin a skořici.
Frankovka (zkratka Fr) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Jde o spontánního křížence odrůdy Gouais blanc (Heunisch) s doposud nezjištěnou odrůdou.
Je to velmi stará odrůda, která má podle některých pramenů německý původ, jiné ovšem považují za její pravlast Dolní Rakousko, odkud se měla rozšířit v 18. století. Podle synonym Lemberger či Limberger by se zase dal odvozovat její původ podle názvů hned tří měst: německého města Lemberg ležícího poblíž hranic s Francií, stejnojmenného města na Slovinsku či dolnorakouského města Maissau (původní název Limberg).
Český název Frankovka pochází z rakouského názvu Blaufränkisch. Předpokládá se, že je odvozen od německé oblasti Franky, kde byla odrůda hojně rozšířena.

Frankovka-hrozen

Zpět

____________________________________________________________________________________________

 

Víno světle zelenožluté barvy, zahrnující širokou škálu vůní, od vinné, příjemně květinové s nádechem květu lípy, hořkomandlové nebo jablečné až po medové tóny. Má plnou, harmonickou chuť, která osvěží příjemnými kyselinkami. Ve vůni a chuti můžeme hledat grapefruit, červený rybíz, angrešt, hrozinky nebo sladký citron.
Ryzlink vlašský (zkratka RV) je stará, pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Nemá žádný příbuzenský vztah k odrůdě Ryzlink rýnský. Nejčastěji se uvádí, že vznikla ve Francii, odkud se rozšířila do okolí Heidelbergu, do Porýní a později, v 19. století do oblasti Dolního Rakouska a do Maďarska. Existuje ale i menšinový názor, že vznikla v Itálii.
V České republice se pěstuje na Moravě. Je to třetí nejčastěji pěstovaná bílá odrůda u nás, ale také druhá nejstarší.
Název je odvozen od německého synonyma Welschriesling, který znamená „římský“ nebo „románský“ ryzlink. Ve většině ostatních jazyků se (přeloženo do češtiny) nazývá „italský“ ryzlink.

Ryzlink-Vlassky

Zpět

____________________________________________________________________________________________

 

Víno světle zelenožluté barvy, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny. Široká škála vůní po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové, typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy. Ve vůni a chuti můžeme hledat zelené i žluté jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály nebo lipový květ.
Ryzlink rýnský (zkratka RR) je starobylá, pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), pocházející z údolí horního toku Rýna. Dle výsledků genetických analýz jsou předkové tři odrůdy – Gouais Blanc (Heunisch), Tramín červený a další neznámá odrůda z údolí Rýna.
Pěstování Ryzlinku v Porýní je možné doložit od roku 1435, odtud se dále šířil do všech vinařských oblastí Německa. Některé prameny uvádějí, že Ryzlink k nám dovezl již Karel IV, ale pravděpodobnější je, že zde byl rozšířen řádem Svatého Benedikta v 17. století.

Ryzlink_rýnský

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Merlot

 

Víno rubínové až tmavě granátové barvy. Vůně je jemná, s tóny přezrálého černého rybízu. V chuti je patrný nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost a dlouhé doznívání. Ve vůni a chuti můžeme hledat černé třešně, švestky, ostružiny, fíky, růže. Můžou se objevovat i tóny tabáku, lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče.
Merlot (zkratka Me) je tradiční, velmi oblíbená, středně pozdní až pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Pochází patrně z francouzského regionu Bordeaux, kde vznikla spontánním křížením odrůd Magdeleine noire des Charentes a Cabernet Franc.
Tato odrůda je poprvé písemně zmíněná již ve 14. století v oblasti Bordeaux. V té době byla nazývána Crabatut noir a platila spíše za doplňkovou odrůdu.
Přesný původ odrůdy nebyl dlouho znám, soudilo se, že je geneticky blízká odrůdě Cabernet Franc. Až analýza DNA roku 2009 prokázala její rodiče.
Název odrůdy je odvozen od francouzského pojmenování ptáka kosa (merle), který s oblibou ozobává malé bobule z velkých hroznů odrůdy Merlot, neboť se zabarvují do modra dříve, než u ostatních, v regionu Bordeaux pěstovaných odrůd.

Merlot

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Modrý Portugal

 

Víno jemně rubínové barvy a jemné vůně, někdy až květinové. Chuť je lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická, příjemná, sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat květiny, čerstvé seno, třešně.
Modrý Portugal (zkratka MP) je stará moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Její původ je neznámý.
Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě Johann von Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal v Portu. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí zde také říkalo „Vöslauer“.
Název sice ukazuje na Portugalsko, ale zde se odrůda vůbec nepěstuje a portugalští ampelografové neuznávají její příbuznost k žádné zde pěstované odrůdě. Naproti tomu je rozšířena takřka v celém Podunají, proto se předpokládá, že pochází odněkud z tohoto prostoru, pravděpodobně z Rakouska.

Modry Portugal

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Sauvignon

 

Víno světle zelenožluté barvy, intenzivně aromatické, kořenité, s výraznější kyselinkou a s vyšším obsahem alkoholu. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, angrešt, kopřivu, kiwi s nádechem citronu, grapefruit, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas, med, marcipán, tropické ovoce, mango, akátový a pomerančový květ, kosatec, fenykl, ale i muškátové tóny.
Sauvignon blanc (zkratka Sg) je starobylá francouzská moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející patrně z regionu Bordeaux či z vinařských oblastí na Loiře. Pravděpodobně vznikla spontánním křížením odrůd Chenin blanc a Tramín.
Říká se, že když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem z odrůdy Sauvignon. V dospělosti se každopádně král stal velkým vyznavačem právě této odrůdy.
Název „Sauvignon“ odkazuje na to, že odrůda byla v době vzniku tohoto názvu považována za selekci divoké révy („sauvage“ znamená v překladu z francouzštiny „divoký“).

Sauvignon

 

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Sylvánské zelené

 

Víno žlutozelené barvy a pikantní vůně, u mladších vín je travnatá až angreštová. Chuť je plná, extraktivní, mírně kořenitá, v mládí s vyšší kyselinkou. Víno je neutrálního typu a při nižší sklizni mírně kořenité chuti bez zvláštních aromatických látek. V aroma se objevují květy akátu, minerální a vegetální tóny.
Sylvánské zelené (zkratka SZ) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Vznikla samovolným křížením odrůd Rakouské bílé (Österreichisch Weiss) a Tramín červený. Ještě počátkem 20. století patřila k nejrozšířenějším odrůdám ve Střední Evropě.
Již Gaius Plinius Secundus zmiňuje v 1. stol. po Kr. z oblasti Panonie odrůdu s podobnými vlastnostmi. Sylvánské zelené pochází patrně z oblasti toku Dunaje, dnes se soudí, že z okolí Kremže (Krems, Dolní Rakousko).
Název odrůdy pochází z latiny, je odvozen buď od slova „silva“, tedy les, nebo od slova „saevum“, v překladu „divoký“. Dříve se totiž předpokládalo, že odrůda byla vyšlechtěna z původní, divoké, „lesní“ révy Vitis vinifera ssp. sylvestris. Zajímavé je, že podobně vznikl název odrůdy Sauvignon, který je odvozen od francouzského slova „sauvage“, v překladu „divoký“. V některých publikacích je uvedeno, že název je odvozen od jména římského boha lesů a přírody (Silvanus).

sylvanske zelene

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Neronet

 

Víno tmavě červené barvy s modravými záblesky. Vůně je jemná a neutrální, chuť plná, s nižším obsahem kyselin a výraznější strukturou tříslovin. Charakterem připomíná vína jižních vinařských oblastí. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, višňový kompot, kabernetové tóny, borůvky nebo ostružiny.
Neronet (zkratka Ne) je středně pozdní až pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna roku 1965 ještě v bývalém Československu, v Lednici na Moravě, křížením odrůd Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Alibernet.
Název odrůdy je složen ze dvou částí, slovo „nero“, v italštině „černý“ může být připomínkou tmavé barvy vín, přípona naznačuje, že se jedná o odrůdu kabernetového typu a jedním z rodičů je odrůda Alibernet.

Neronet

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Rulandské modré

 

Vína bledě rubínové až cihlově červené barvy. Ve vůni jsou ovocné, hořkomandlové a kořenité tóny, chuť je plná, víno má nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny a hebkost. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, maliny, jahody, švestky, banány, černé třešně, brusinky, kdoule, vřes, pivoňky, jasmín, mátu, fialky, datle, fíky, sušené švestky, povidla, jahodový džem, moruše, hořké madle, hořkou čokoládu, kakao, kávu, hřebíček a oříšky.
Rulandské modré (zkratka RM) je starobylá francouzská moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Z výsledků genové analýzy vyplývá, že Rulandské modré je v přímé příbuzenské linii s divokou révou. Původní vlastí odrůdy je pravděpodobně francouzské Burgundsko, kde ji patrně pěstovali již Římané.
Do Čech dal odrůdu přivézt císař Karel IV. z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům (majitelům) hor viničních v Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vytesán nápis Chambertin 1348, tedy letopočet a místo, odkud byla réva do Čech dovezena.

Rulandske modre

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Tramín červený

 

Víno intenzivní zlatožluté barvy s jasnými zlatavými odlesky, někdy s jemným růžovým reflexem. Vůně i chuť je osobitá a snadno rozpoznatelná, můžeme v nich hledat čajovou růži, koření, med, hrozinky, tropické ovoce, kompotované ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, liči, mango, mučenku, grapefruit, květ černého bezu, ale někdy se mohou přidat také muškátové tóny.
Tramín červený (zkratka TČ) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Je jednou z nejstarších pěstovaných odrůd, podílela se na vzniku mnoha klasických evropských odrůd révy a je oblíbeným partnerem při šlechtění nových odrůd. Původ odrůdy je nejasný a ztrácí se v dávné minulosti.
Za dnešní název „Tramín“ odrůda vděčí obci Tramin/Termeno v italském regionu Südtirol/Trentino-Alto Adige. Odrůda odsud sice nepochází, ale zmínka o dobrých vínech z Tramínu (myšleno obec, nikoli odrůdu) se v literatuře od 13. do 16. století objevovala tak často, že se je v Německu snažili napodobit. To vysvětluje, proč nejpěstovanější odrůdu údolí Rýna pojmenovali „Traminer“, byla to pouze snaha přiživit se na tehdejším věhlasu a pověsti vín z okolí obce Tramin.

Tramin červený

Zpět

____________________________________________________________________________________________

Veltlínské zelené

 

Víno světle zelené až zelenožluté barvy a svěží, pronikavé vůně. Chuť má ovocné tóny a vyšší obsah příjemných kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat lipový květ, jemně hořké mandle, muškátové tóny, pepř, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce.
Veltlínské zelené (zkratka VZ) je stará odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Původní odrůda, pocházející z regionu Dolní Rakousko, patrně z okolí města Retz, vznikla samovolným křížením odrůd Tramín a St. Georgen.
Dnešní název odrůdy je relativně mladý, byl poprvé použit roku 1874. Název Veltlínské zelené mylně vychází z dřívějšího předpokladu, že je odrůda jednou z mnoha mutací odrůdy Veltlínské červené a byl použit pro odlišení od další mutace Veltlínské hnědé. Samotný název „Veltlínské“ je odvozen od názvu alpského údolí Valtellina v Lombardii, v severní Itálii.

Veltlínské zelené

Zpět

____________________________________________________________________________________________

André

 

Víno tmavě granátové barvy a vůně peckovitého ovoce, u zralých vín s tóny borůvek, případně povidel. Chuť je plná, harmonická, po vyzrání hebká, se zralými tříslovinami a s vyšší kyselinkou. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, borůvky, povidla.
André (zkratka An) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna v České republice roku 1960, kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké.
Název dostala odrůda podle návrhu šlechtitelů po francouzském pedagogovi a přírodovědci Christianu Carlu Andrém (1763-1831), který působil od roku 1798 v Brně jako ředitel školy evangelicko-luteránské obce, sekretář tehdejší Moravskoslezské společnosti pro zvelebování orby, přírodoznalectví a vlastivědy a zasloužil se také o založení zemského muzea na Moravě. André v Brně založil, jako první na světě, spolek pro šlechtění ovoce a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením.

André

Zpět